U mistra krejčího
Výstava přibližuje práci krejčích, švadlen, ševců a rukavičkářů na přelomu 19. a 20. století. Řemesla jsou představena pomocí dobových vyobrazení, pracovních nástrojů i hotových výrobků.
Svrchní oděvy zhotovovali zpravidla profesionální krejčí či švadleny. Pozornost byla věnována dobře padnoucímu střihu a kvalitnímu zpracování, případně zdobení. Materiál byl mnohdy dražší, než samotné ušití šatů. I na relativně všední oděvy se používala vlna a hedvábí. Již od poloviny 19. století byly k dispozici šlapací šicí stroje, ale ještě dlouho se napříkladobšívání dírek či přišívání podšívky provádělo ručně.
Spodní košilky si ženy často zhotovovaly vlastnoručně. Samy si ho i zdobily jemnými výšivkami, krajkami či sámky. Dalším důležitým kusem prádla byly těsně šněrované korzety vyztužené kovovými i velrybími kosticemi pomáhaly tvarovat ženské tělo do módní siluety. Celkový dojem elegantně oblečeného pána doplňovaly tuhé manžety, dámě zase nesměly chybět hedvábné punčochy.
Nezbytnou součástí pánského i dámského šatníku byly kožené rukavice. Tvar rukavice se nejprve v dílně vysekl z jemné kůže pomocí speciálních raznic. Jednotlivé díly pak doma sešívaly chudší ženy z Příbrami či Dobříše.
Ruční výroba bot byla poměrně náročným procesem, který vedle šití zahrnoval i lepení klihem, zatloukání a vytahování hřebíků a nakonec natloukání dřevěných kolíčků – floků. Pokud bylo žádoucí, aby podrážky bot déle vydržely, podbíjely se železnými cvoky.
Výstava je přístupná v rámci běžných prohlídek, platí standardní vstupné a otevírací doba.
