Evropská unie se ráda chlubí, že díky GDPR chrání naše soukromí. Realita posledních let ale vypadá jinak: vedle líbivých sloganů o „bezpečí dětí“ a „boji s dezinformacemi“ vzniká soustava zákonů a technologií, které vedou k plošnému monitoringu a tiché cenzuře. Povinné skenování zpráv (Chat Control), tvrdý tlak na mazání obsahu (DSA), centrálně řízená digitální identita a chystané digitální euro posouvají Evropu blíž k modelům, jež známe z autoritářských režimů – jen v civilizovaném balení a s razítkem „veřejného zájmu“. Kritici mluví o digitální šikaně: GDPR nám dává pocit bezpečí, zatímco se pod povrchem oslabuje šifrování, roste dohled a mizí anonymita.