Polovina vodní elektrárny Orlík je kvůli opravám bez vody

Polovina vodní elektrárny Orlík je kvůli plánovaným opravám až do půlky června bez vody. Místa, kde jindy proudí 150 metrů krychlových vody za sekundu, procházejí specialisté a provádějí údržbu. Pauzy využil i tým pořizující podklady pro virtuální prohlídku elektrárny, která bude mít premiéru v září, sdělil dnes ČTK mluvčí ČEZ pro obnovitelné zdroje Martin Schreier. Orlík je největší klasickou vodní elektrárnou v zemi, ročně vyrobí elektřinu pro více než 150.000 domácností na pomezí středních a jižních Čech.  

Mimo provoz jsou dvě ze čtyř soustrojí elektrárny a Orlík v těchto dnech vyrábí elektřinu pouze polovinou kapacity. Odborníci kontrolují vodní cesty, tlakovzdušná zařízení a mají v plánu také údržbu generátoru a blokového trafa a řídicích systémů a ochran. Údržba je přitom unikátní příležitostí pro fotografy, kteří mohou vstoupit do takzvaných vodních cest a pořizovat materiál pro projekt virtuálních prohlídek elektráren, který bude poté zveřejněn na internetu.
 
Vodní elektrárna Orlík s celkovým výkonem 364 megawattů je stěžejním článkem vltavské kaskády, loni dodala do sítě 554,5 milionu kilowatthodin elektřiny. V zařízení uvedeném do provozu v letech 1960 až 1961 jsou instalována čtyři plně automatizovaná soustrojí s Kaplanovými turbínami pro spád 70,5 metru. Voda, která jimi prochází, by za normálního provozu naplnila padesátimetrový bazén za necelých pět sekund.
 
Nejpohnutější chvíle a současně největší následné opravy během více než padesátileté historie výroby elektřiny zažil Orlík v létě 2002. Elektrárna tehdy vzdorovala tisícileté vodě na Vltavě a zaplatila za to zaplavením všech čtyř turbín i generátorů. Celý následující rok byl Orlík kvůli opravám odstaven a nejvíce poškozený čtvrtý blok začal elektřinu do sítě znovu dodávat až v prosinci 2004.
 
Orlická přehrada, která je největším vodním dílem v Česku, během povodní odolala zátěži, se kterou se při jejím budování vůbec nepočítalo. Celkový objem vody v nádrži, dlouhé 68 kilometrů a zasahující kromě samotné Vltavy také na Otavu a Lužnici, je 716,5 milionu metrů krychlových. Ochranný prostor má na Orlíku výšku 2,4 metru.
 
zdroj: ČTK