Štuková výzdoba na zámku ve Zbenicích je nejspíš od Dientzenhofera
Na zámku ve Zbenicích na Příbramsku byly objeveny štukové výzdoby, které s největší pravděpodobností pocházejí z dílny přední osobnosti barokní architektury Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Odhalila to expertiza Národního památkového ústavu, řekl ČTK majitel zámku Jiří Češka. Podle něj se o této skutečnosti dříve nevědělo.
Zámek, jehož podobu ovlivnily gotika, pozdní renesance a rané baroko, je ve zchátralém stavu a Češka ho postupně opravuje. V budoucnu by v něm chtěl otevřít muzeum restaurovaných starožitností a v sousední stodole minipivovar.
Na to, že štuková výzdoba by mohla pocházet z dílny nejmladšího člena stavitelské dynastie, která výrazně zasáhla do dějin architektury střední Evropy, se přišlo při vyřizování povolení k opravám, respektive při zpracování uměleckohistorického hodnocení. Jeho autorka poukázala zejména na motiv segmentové římsy s volutami. "Tento architektonický prvek dosti specificky odkazuje k Dientzenhoferovým realizacím, ale otvírá také zajímavý kontext bavorské architektury jeho strýce Johanna Dientzenhofera," stojí v expertize, jejíž text má ČTK k dispozici.
Autorka v posudku připomněla, že Kilián Ignác stejný prvek použil například na průčelí kostela svaté Máří Magdalény v Karlových Varech, nad emporami lodi kostela svatého Mikuláše na Starém Městě v Praze nebo u pražské vily Portheimka.
Kilián Ignác Dientzenhofer (1689 až 1751) pracoval několik let u svého otce Kryštofa, převzal a rozvíjel jeho hlavní zásady - konstruktivní racionalismus a výškové vrstvení jednopodlažních staveb. Z cest do ciziny si přinesl větší zdobnost a jemnost detailu. Vytvořil řadu staveb církevních, ale také obytné domy, špitály a vojenské stavby v Praze i v mnoha dalších místech Čech.
Podle Češky ale musí Dientzenhoferovu práci ve Zbenicích ještě zhodnotit stavebně historický posudek. "Bude se dělat projekt, kde se nakreslí původní štuky, jak byly, a udělá se stavebně historický posudek, v němž se to potvrdí na 100 procent," uvedl majitel.
Jádro zámku tvoří zbytky historické tvrze, Češka nedávno objevil kamenný most s vodním příkopem, který byl zřejmě její součástí. Příkop není vyznačen na žádné mapě. Zasypán byl pravděpodobně už při přestavbě zámku v roce 1626. "Na podzim jsem po šílených peripetiích konečně dostal na most stavební povolení, takže jsem ho začal rekonstruovat. Dozdil jsem spadlou část klenby, boční kamenné zdi na úroveň vozovky a na jaře budu zdít zábradlí," uvedl Češka.
Kromě toho ho čeká i rekonstrukce střechy a další práce na obnově poničené památky. Celkové náklady mohou podle něj dosáhnout až 100 milionů korun, usiluje proto o získání evropské dotace. Z vlastních prostředků zatím do oprav investoval kolem dvou milionů. Při hledání původní podoby památky, která od začátku 19. století sloužila jako hospodářské stavení, mu pomáhají i studenti architektury ČVUT.
Češka si zámek vyhlédl poté, co musel opustit svou někdejší restaurátorskou dílnu s prodejnou v Praze-Zbraslavi. "Prodejna po 15 letech skončila, protože ten dům zbourali a na jeho místě se postavil panelák. Měl jsem tam hromady věcí, potřeboval jsem to někam odvézt," uvedl. Na zámku, který byl na prodej a na jehož koupi si musel vzít hypotéku, se mu líbilo hlavně nádvoří a ochozy. Budova by podle něj mohla sloužit jako učebnice architektury, návštěvníci v ní najdou veškeré slohy od pozdní gotiky až k vrcholnému baroku. "Nikdo to nestačil omlátil a nahodit brizolitem, což je strašná výhoda, protože se to dá zrekonstruovat," poznamenal Češka.
Na zámku chce vybudovat muzeum restaurovaných starožitností, zaměřené především na děti. "Chtěl bych tu mít i restaurátorskou dílnu, kde si děti budou moci i něco opravit, třeba starý mlýnek na mák a podobně, aby mohly dát třeba mamince dárek," uvedl. Obnovit chce také zámeckou kapli a v přízemí zařídit funkční historickou kuchyň s jídelnou. V gotickém sklepení pak má vzniknout vinotéka.
zdroj: ČTK
